V 17. století na Šumpersku probíhal hon na čarodějnice, jemuž padla za oběť řada nevinných.
Film se námětem vrací do 17.století. Inkvizitor povolaný do městečka Šumperk, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky, zkonstruuje proces, kterého metody zaručují přiznání všech obžalovaných. Proti uspořádaným a ušlechtilým občanům města se vynoří moc, která pod rouškou očisty kraje od čarodějnic sleduje jen a jen vlastní obohacení a pro tento cíl neváhá obětovat desítky nevinných lidí... Jejím pomocníkem je zbabělost a lhostejnost lidí, kteří poznají pravdu, ale jsou příliš hloupí nebo zbabělí na to, aby ji dokázali obhájit...
Hodnocení: 78 %
Vysíláno na:
Recenze filmu Kladivo na čarodějnice:
Vcelku hodně drsný námět, který se podle mě i dokonce v rukou českých kinematografů dostal někam o level dál. Dobře vybraný režisér si myslím uměl vydupat to své, a tak se člověk může celou dobu hrozit nad tím, jak nespravedlivý ten svět kvůli a nejen penězům může být.
70% Trexes
Kladivo na čarodějnice je film sice černobílý, ale o to více mu to přidává na atmosféře. Celkem brutální snímek o tom, kterak se v člověku otevírá zvířecí stránka. Celý proces inkvizice je zde pojat dosti hutně.
90% anubiskt
Napínavý film až do konce celý systém a průběh děje je promyšlen až do konce. A moc lidí nenapadne, že za to všechno může vlastně maličká krádež jedné dobrácké žebračky, jíž přihrávaly špatné mravy a zvyky celého tehdejšího obyvatelstva. Výborně obsazený snímek s autentickými záběry plné krutosti, krve a mučení. Příběh by se dal dosadit do každého těžkého období nejen v dějinách naší země ale i v historii lidstva. Omezil bych někdy trochu jen rozpravy inkvizitora s jeho pomocníkem, ovšem i tady nic neselhalo. Pan Vávra natočil na tu dobu unikátní počin se skrytým poselstvím. Chválím také propojeni naši středověko-barokní hudby se skladbami Antonia Vivaldiho. 93%
93% DR.SZ
Tenhle film je obecně o ovládání lidí. Je platný skrze celou historii a to, že platil i na komunisty, je pouze náhoda. Lidé se v průběhu historie příliš nemění a způsoby, kterými jednají, byly stejné v 17. jako jsou nyní v 21. století. Možná vás to napadne, až film uvidíte poté, co vás některý z vašich kolegů objektivně zkritizuje, dokáže vám, že vaše myšlení směřuje proti zájmům kolektivu, že nekomunikujete a že bude nejlepší, když odejte dohodou (to jen jako příklad). A nejlepší na tom je, že proti tomu neexistuje obrana. Neexistovala ve středověku, neexistovala za komunistů a neexistuje ani teď. Proto je tento film jedním z nejlepších, protože je obecně, a troufnu si říci i interkulturálně, platný.
100% jjbaraque
Film s veľmi silnou a ťažkou atmosférou a samozrejme obohatený o skvelé československé herecké výkony. Ja to tvrdím už dlho, že cirkev je najväčšia mafia a v tej dobe to muselo platiť dvojnásobne. Zaujímavý film, určite jeden z najlepších československých.
Mistickzz
Reziser Otakar Vavra sa predviedol v plnej nadhere so svojim Kladivom na Carodejnice. Film Kladivo na Carodejnice nie je protikrestansky film. Jeho posolstvo znie : varovat pred panmi z Edelstadtu, ktori ziju v kazdej dobe. Aj tej nasej. A pruser nastava vo chvili, ked takito ludia dostanu vdaka nejakej ideologii /fasizmus, stalinizmus, komunizmus..../ "spravodlivost" do ruk. Film je o tom, ako si Pan Boblig z Edelstadtu /v podani skveleho Smerala/ zacal riesit svoje mindraky, fobie a komplexy brutalnym terorom a silenym vrazdenim. Disponoval takmer neobmedzenou mocou "svatej inkvizicie", ktoru mu poskytla RKC. Ostatni sa mohli len bezmocne prizerat. Z tohto uhla pohladu je fim nadcasovy, s kopou skvelych hercov - Smeral, Romancik, Valentova, Obermaierova, Maciuchova atd atd. Ako sa vo filme spomina, ide o sumperske carodejnicke procesy v rokoch 1678 - 1695. O tie vsak az tak v skutocnosti nejde. Vavru inspiroval monstrproces so Slanskym, a teda ceskoslovenske monstrprocesy 50. rokov a Balsaja Cistka v ZSSR rokov 1937 - 1938. Preto priesak scenaru Kladiva .... do reality je az desivo realny. Podla mna Je to
-- najlepsi Vavrov film
-- najdepresivnejsi film z nasich koncin
-- jeden z najlepsich ceskoslovenskych filmov /spolu so Spalovacom Mrtvol/.
Pre mna film, ktory ma navnadil sledovat kinematografiu byvaleho Ceskoslovenska. 100 %
100% Martin7414
Kladivo na čarodejnice je velice zvláštní film jen o tom, že mocní lidé ze sekty donutí ženy lhát, aby je mohli upálit a nazývat je čarodejnicemi. Snímek obsahuje povedené herecké výkony a docela působivou atmosféru. Bohužel na plný počet to není, ta občasná nuda se prostě dostavila a to ebylo zrovna nejlepší, takže za 70%.
jaroslav.soukup
Film, který mě rozložil na prvočinitele, ke zpětnému sestavení byl užit panák tvrdýho (poslední hodinu se mi úzkostí opravdu zvedal žaludek). Dokonale vystižené řádění svaté inkvizice v našich luzích a hájích jako sugestivní podobenství totality, to vše v roce 1969. No, klobouk dolu! Nemohu si jen odpustit poznámku, že obdobně silnou fyzickou reakci ve mně vzbudil jedině Pasolini svým Saló, který toho ovšem dosáhl čistě jen nechutností, kdežto Mistr Vávra pomocí psychologie.
Brinkley80
Silná výpověď absolutní tyranie. Ukázka naprosté bezmoci jakkoliv se bránit "právu". Dle přísloví "s jídlem roste chuť" aneb "čim více hořících, tim více pozůstalého majetku" a s mocí svěřenou samotnou hraběnkou si mohl inkvizitor dělat co chtěl, záleželo už jen na tom, jak velký hlad vlastně má. Odporné. Nejen v 17. století, ale v celé lidské historii nezáleží na tom kde je pravda nebo co je pravda. Bohužel. Ani dnes to není jiné.
Desmi22
Kladivo na čarodějnice režiséra Otakara Vávry je temný film o ještě temnější době. Inkvizitor Boblig přijíždí na konci 17. století do města, aby zde, podle domnění místního kněze, vymýtil čarodějnictví mezi několika bábami. To je ale jen začátek dlouhé a kruté série procesů, jež zasáhnou každého, bez rozdílu bohatství a postavení. Boblig, v podání démonického Vladimíra Šmerala, je totiž ztělesněné zlo a udělá všechno, aby lidi zastrašil, přinutil, zlomil a dosáhl tak svého cíle. Při děsivých mučeních vytváří z lidí trosky, které přikývnou na všechno a ještě poděkují za vysvobození z bolesti smrtí. Náramně si užívá svou malou hru na boha, kterou nikdo nezastaví. Vždyť stačí vložit pár slov do úst obžalovaných a i ti nejvýše postavení si můžou obout španělskou botu. Jediný děkan Lautner (Elo Romančík) ze svého předem prohraného boje neustupuje a divák sám s ním cítí jeho bolest, zoufalství a zklamání z lidí z jeho okolí a jejich amorálního přijímání a podvolení se krutosti. Kvůli očividné paralele se situací v době vzniku filmu (1969) není divu, že se film brzy po svém zveřějnění přidal na seznam "trezorových" filmů. Kladivo na čarodějnice patří mezi klasiku českého filmu zaslouženě. Ať už jde o skvělou výpravu a kameru, výborné herecké výkony všech představitelů nebo naturalistické a chladné, ale o to působivější zobrazení inkvizičních procesů, vše je provedeno na jedničku. Kladivo na čarodějnice není pěkný nebo zábavný film a druhou projekci si nejspíš budete dlouho rozmýšlet, na rozdíl od Jména růže s podobnou tématikou. Je to film, který vás emočně vymačká a po kterém se nějakou dobu neusmějete. Ale je to film, který by měl každý vidět.
Mattchester